Vážení kolegové a přátelé,

dovolujeme si Vás pozvat na další online přednášku z cyklu StředověC JinaX s názvem Není rituál jako rituál. Očišťují či krášlí? Hřebeny pozdní antiky., kterou povede Gajane Achverdjan.

Přednáška proběhne 19. listopadu 2020 v 19 hodin jako živý přenos na Youtube kanálu Centra raně středověkých studií. Odkaz na vysílání je zde. Pro zájemce, kteří se nemohou zůčastnit živého přenosu, bude po ukončení přednášky na Youtube profilu Centra umístněn video záznam celé přednášky (zde).

Anotace:

Hřebeny jsou od nepaměti považovány za symbol čistoty a krásy. Není proto náhodou, že hřebeny bylo možné nalézt v prostorách římských lázní ve chvíli, kdy byly používány ženami ale i muži jako jeden z mnoha předmětů při jejich pravidelné hygieně. Zároveň však šlo v některých případech i o předměty oplývající elegancí a luxusem.

Je logické, že první křesťané hřebenům ponechali jejich tradiční funkce. V rámci nových veřejných rituálů, které se rodí ve čtvrtém století, však podle všeho tyto předměty každodenního života získávají nový náboženský význam. Kvůli své tradiční funkci se totiž stanou nástroji rituální očisty. V období čtvrtého a šestého století se tak hřebeny staly součástí očistného rituálu těla a mysli. Představovaly důležitou roli „strůjců očisty“ během iniciačních rituálů, kterými jsou křest a pohřeb. Tato jejich „nová“ funkce nakonec přetrvala až do konce sedmnáctého století. V návaznosti na to se na hřebenech začaly objevovat i scény ze Starého a Nového zákona. S jistou dávkou nadsázky se dokonce lze ptát, zda patří hřebeny v tomto období ještě stále do koupelen.

Úloha hřebenů se během několika staletí proměnila. Z utilitárního předmětu se stal předmět rituální. Nad praktickou funkcí tak zvítězila funkce náboženská. Forma hřebenů naopak zůstala stejná, a co víc využila vizuální jazyk z doby Římského impéria a navázala tak na tradici známou celé společnosti pozdní antiky.